Výzvy současné personalistiky

Když leader firmy přehlédne strategickou důležitost HR, dá se to pochopit. Horší je, že si důležitost své role neuvědomují ani samotní personalisté a sami se tak staví do podřízené pozice. Poselství pro dnešní den tedy zní: PERSONALISTÉ, ZVYŠTE SVOU HODNOTU. 

Osudová chyba, které se dopouští velká část personalistů, spočívá právě v tom, že si pro sebe a svou pozici vyjednají minimum pravomocí. V důsledku toho pak drží v rukou minimum prostředků, jak ovlivňovat chod organizace a její další směřování.

A jak jste na tom vy? Jak vás vnímají vaši kolegové a šéfové? Jako asistenta, který má na starosti administrativu a papírování? Jako nástěnkáře, který čas od času vyvěsí plakát s pozvánkou na firemní večírek? Jako animátora, který organizuje veselé teambuildingy? Zkuste to změnit. Vybudujte si pozici strategického poradce vedení. Postavte se do role konzultanta, jehož názory a nápady jsou slyšet. V následujících odstavcích najdete argumenty, jak si své postavení obhájit.

"MYSLÍTE SI, ŽE INTELIGENTNÍ A INSPIRATIVNÍ LIDÉ JSOU VŠUDE? NEJSOU."

Nejúspěšnější světové firmy mají společnou jednu věc. Pracují pro ně ti nejlepší lidé. Ve slavném nahrávacím studiu Abbey Road v Londýně nemají žádné kouzelné tlačítko, díky němuž zní všechno skvěle. Mají Roba Casse, díky němuž zní všechno skvěle. Bez něj by měli jen tu techniku. Zkuste si půjčit fotoaparát od Jana Saudka. Uděláte s ním stejné fotografie? Samozřejmě, že ne, protože nemáte jeho know-how.

Nejlepší filmaři pracují v Hollywoodu, nejlepší IT experti v Silicon Valley, nejlepší investoři na Wall Street, nejlepší návrháři v Paříži. A jak je to u vás? Pokud jste kupříkladu personalista ve vzdělávací společnosti Top Vision, vaše vize je naprosto jasná: Ti nejlepší lektoři učí v Top Vision. Když se vaší firmě podaří získat a zaměstnat inteligentní a inspirativní lidi, snažte se udržet si je. Protože jich je velmi málo. Navíc právě tito lidé vám přilákají další inteligentní a inspirativní lidi.

"KDYŽ MÁ PERSONALISTA DIVNOU ENERGII, BRZY JSOU KANCELÁŘE PLNÉ DALŠÍCH LIDÍ S DIVNOU ENERGIÍ."

FIRMA, KTERÁ MÁ SKVĚLÉ LIDI, PŘITAHUJE DALŠÍ SKVĚLÉ LIDI. Zní to jako skvělá strategie,   ale aby tato rovnice vedla ke správnému výsledku, je potřeba, aby pohovor vedla ta správná osobnost, která pozná výjimečný talent, když ho má před sebou. A to se vždy nepovede. Například dramatik Jiří Suchý objevil pro divadlo Semafor spoustu mladých talentovaných umělců, ale jeho konkurzem neprošla třeba Marta Kubišová, ikona šedesátých let.

Osobnost personalisty, který vede nábor, má pro organizaci nevyčíslitelnou hodnotu. Recruiter je první kontaktní osobou, se kterou se kandidáti setkávají. Podle vzhledu a vystupování personalisty si uchazeči vytvářejí představu o firemní kultuře, do které buď chtějí, nebo nechtějí patřit. Je projev personalisty formální, nebo neformální? Je kreativní, nebo jako podle šablony? Je inovativní, nebo jako z devadesátek? Má personalista svou práci rád, nebo má za sebou už desátý syndrom vyhoření?

Pokud má personalista, který vede nábor, divnou energii, po pár měsících jsou kanceláře plné lidí s divnou energií. A už je těžké získat někoho, kdo by v té divné energii chtěl pracovat. Nezbývá, než zaměstnat dalšího člověka s divnou energií.

"ABY MOHLO HR REAGOVAT NA NOVÉ TRENDY, MUSÍ PŘEJÍT OD KORPORÁTNÍ KE STARTUPOVÉ MENTALITĚ."

Není důležité, jak velké je vaše HR oddělení. Můžete fungovat jako korporát, ačkoliv jste tři, nebo můžete fungovat jako startup, ačkoliv je vás třicet. Pojďme se podívat na hlavní rozdíly mezi mentalitou korporátu a startupu.

Když jste personalista v korporaci, máte svou přesně vymezenou pozici v organizační struktuře a své přesně vymezené pole působnosti. Soustředíte se na svou specializaci, na svůj seznam úkolů a většinou vás nenapadne podívat se na věci z nadhledu. Pokud i přesto dostanete převratný nápad, musíte počítat s nekonečným schvalovacím procesem, protože i když přesvědčíte svého nadřízeného, ten má taky nadřízeného, který má taky nadřízeného.

Ve startupu se vše rychle mění, nápady mají přednost před dodržováním pracovních pozic a pracovních postupů. A tak najednou děláte něco úplně jiného, protože je to potřeba a protože to dává smysl. Startupová mentalita spočívá v neustálém inovování sebe sama. K tomu však potřebujete autonomii a důvěru vedení.

"PERSONALISTÉ MUSÍ VYSVĚTLIT VEDENÍ, ŽE VZDĚLÁVÁNÍ NENÍ BENEFIT."

Ačkoliv v inzerátech personalistů najdeme vzdělávání vždy v sekci benefitů, je potřeba zdůraznit, že vzdělávání není jen nějaký benefit. Je to naprostá nutnost. Práce personalistů spočívá i v péči o lidský kapitál, který by se měl v průběhu času navyšovat. V ideálním případě by měl být na pracoviště pozván kouč nebo mentor, který by prostřednictvím pozorování a hloubkových rozhovorů diagnostikoval konkrétní vzdělávací potřeby jednotlivců a sestavil pro ně individuální vzdělávací plány. Kromě toho by v organizacích mělo probíhat předávání know-how mezi seniory a juniory. A to vše by měli personalisté podporovat prostřednictvím interních kampaní.

Personalisté by se tedy ve své práci neměli omezovat jen na plnění přidělených úkolů. Měli by být proaktivní a působit jako partneři v podnikání. Měli by se podílet na strategickém rozhodování, identifikovat příležitosti a navrhovat inovace.